Ecclesiastes 7

Střízlivý způsob života

1⌈Dobré jméno
n : pověst (Dt 22,14; Neh 6,13)
je nad dobrý olej⌉
[Slovní hříčka mezi jméno (šém) a olej (šemen) (Srv. Pís 1, 3 a Př 22,1). Patrně i tato první část verše již mluví o pohřbu: Lepší je dobrá pověst než honosný pohřeb. (Srv. olej k pohřbu: J 12,1—8). Dokud člověk neumře, stále může pošpinit svou pověst, špatně skončit (1Kr 11,11; Neh 13,26).]
a den smrti nad den
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
narození.
[V posledním verši předchozí kp zazněla otázka, co je pro člověka v životě dobré. Tato kp obsahuje sedm výroků, které na tuto otázku odpovídají (vv. 1. 2. 3. 5. 8. 11.14).]
2Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování,
1S 25,36; Iz 5,12; Da 5,14; Mk 6,21
v němž
n : tam
je konec
h. výraz vyjadřuje doslovný konec [12,13; 2Pa 20,16; Jl 2,20; označení pro konec každého h. verše — sóf pásuq]; srv. výraz v souvislosti se smrtí častěji užívaný: acharé — v. 8; Př 5,4; Jr 17,11; Am 4,2
každého člověka. Živý si to
Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
vezme k srdci.
Ž 90,12
3Je lepší mrzutost
n.: hněv
než smích,
2,2
protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vede dobře.
2K 7,10
4Srdce moudrých je v domě smutku,
Mt 8,14—16; Mk 5,38
ale srdce hlupáků v domě radosti.
1Kr 20,16; Am 6,4.7
5Je lepší poslouchat napomenutí
Př 6,23v; 13,1; 15,31v; Ž 141,5
moudrého, než když
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
člověk poslouchá zpěv hlupáků.
Ž 69,13
6Neboť jako praskot
h.: zvuk
trní
[Poukaz na větve z divoce rostoucích trnitých keřů, které se používaly jako palivo pro rychlé zahřátí, ale zhasly dříve nežli se mohl zahřát hrnec. Smysl lze chápat dvojím (resp. obojím) způsobem: Nemá smysl snažit se zahřát hrnec „trním“ (a stejně bez mravního užitku smích hlupáka) anebo: Teplo z „trní“ je krátkého trvání (a stejně tak i smích hlupáka).]; Ž 118,12
pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost.
7Vždyť útlak
5,7
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
dělá z moudrého potřeštěnce a dar
n.: úplatek; Př 15,27
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ničí srdce.
Ex 23,8; Dt 16,19; Mt 28,11—15; L 22,4—6
8Je lepší konec
v. 2p
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
jednání než jeho počátek.
Gn 1,1; Dt 11,12; Jb 8,7!; Př 1,7; 4,7; 8,22; Rt 1,22v; 2S 17,9v; 21,9nv; Př 9,10v; Kaz 10,13v; Oz 1,2v
⌈Trpělivost
Př 16,32; Ga 5,22; Ef 4,2
je lepší než povýšenost.⌉
h.: Lépe být dlouhého / pomalého ducha než vysokého ducha.
9Neukvapuj
5,1
se v 
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
duchu, aby ses rozzlobil,
Př 17,14; 1K 13,4n; Jk 1,19
protože mrzutost
n.: hněv
spočine v klíně hlupáků.
10Neříkej: Čím to bylo, že dřívější
h.: první
dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.
h.: ne z moudrosti ses zeptal
11Dobrá je moudrost jako
h.: s …
dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce,
11,7p
12neboť jsou pod ochranou
Gn 19,8; Nu 14,9p; Ž 91,1; h.: ve stínu
moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má.
9,16.18; Př 3,1n.18; 8,35; 13,14
13Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil?
1,15; Jb 8,3; 34,12; 12,14; Iz 14,27
14V den dobrý
n.: blahobytu; n : kdy se ti dobře daří
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
spočívej v blahu
Dt 26,11; ::28,47
a v den zlý
Jb 2,10
pohleď: Také tento ⌈podobně jako onen⌉
n.: vedle onoho / pro srovnání s oním
učinil Bůh ⌈z toho důvodu, aby člověk nezjistil⌉
n.: a to proto, aby člověk nezjistil
nic o tom, co bude po něm.
3,4

15

Životní záhady

To obojí
h.: všechno; v. 18; 3,19
jsem viděl ve dnech své marnosti:
6,12; 9,9
Spravedlivý ve
n.: navzdory
své spravedlnosti hyne
Iz 57,1; 1Kr 21,13; Mt 23,34n
a ničema je ve
n.: navzdory
své špatnosti dlouho živ.
8,12.14; Jb 21,7; Jr 12,1; Ž 73,12nn
16Nebuď
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře.
Ř 12,3; 1K 3,18; Ko 2,23
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Nač se budeš ničit?
n.: budeš skleslý
17Nejednej
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
příliš ničemně
2S 22,22; 1Kr 8,47; Da 9,15
a nebuď blázen.
Jr 4,22
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?⌉
3,2; 9,12; Jb 5,26; Iz 13,22; Jr 10,15; 50,31; 51,18; Ez 22,3n
18Bude dobré, když se tohoto
h.: v tomto
přidržíš a ani ⌈tamto neopustíš,⌉
h.: z tamtoho nespustíš svou ruku
protože kdo se bojí
3,14; 8,12
Boha, vyjde z toho obojího.
[Bohabojný člověk se vyhne jak zákonictví, tak libertinismu.]
19Moudrost
9,18
posílí
n.: ovládne
moudrého více než deset mocných, kteří
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
jsou ve městě.
Př 24,5
20Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
konal dobro a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
nehřešil.
1Kr 8,46; 2Pa 6,36; Ž 14,3; Př 20,9; Ř 3,23; 1J 1,8
21Ani
Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.
22Vždyť sis také sám
h.: tvé srdce
mnohokrát uvědomil,
n.: Sám přece dobře víš
že i ty jsi proklínal jiné.
23To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím.
2,15; Př 6,6!; n : Chci to pochopit
Avšak moudrost
h.: ona
ode mě byla daleko.
24Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko,
Jb 11,8; 12,22; Ž 36,7
kdo to postihne?
Ž 139,6; Ř 11,33; 1K 2,9—16

25Usiloval jsem
h.: Obrátil jsem se, já, mé srdce (tj. mysl), abych …
poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství,
n.: důvěřivost
pomatenost a ztřeštěnosti.
1,17; 2,12
26A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je
pl., množné číslo (plurál)
pastí, jejíž srdce jsou sítě
Mi 7,2
a její ruce pouta.
Př 5,3n; 7,22n; 22,14
⌈Kdo se líbí Bohu,⌉
h.: Dobrý před Boží tváří
zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.
Př 6,2; 11,6
27Pohleď, toto jsem nalezl,
f., ženský rod
řekl kazatel,
1,1p
jedno po druhém, když jsem nalézal smysl.
28Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem ⌈jediného člověka z tisíce,⌉
Jb 33,23
ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl.
29Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že ⌈Bůh učinil člověka přímého.⌉
Gn 1,27.31
Oni však hledali mnohé výmysly.

Copyright information for CzeCSP